Víte, jaký je rozdíl mezi soukromým podnikatelem a žebrákem? Někdy ohromný. Ale někdy vlastně v podstatě žádný. Žebrák je sice vždycky žebrákem, ale podnikatelé jsou různí. Někdy se jim daří a pak jsou třeba i pohádkově bohatí, ale někdy mohou být vlastně ještě chudší než někteří žebráci. Protože se někdy nadělají podnikáním takové dluhy, jaké by ani ten nejztracenější žebrák nadělat nedokázal. A stačí k tomu i jen velice málo.

Je ale jasné, že nikdo z lidí nerozjíždí podnikání proto, že by chtěl zkrachovat a skončit na mizině na ulici. Nikdo se tím nechce zruinovat. Naopak – každý se vrhá na podnikání hlavně proto, že si chce vydělat víc, než kolik by si vydělal jako dejme tomu zaměstnanec. A to znamená vyvíjet velké úsilí a mít schopnosti. A možná i trochu toho štěstí.

Jenže ani to někdy nestačí. A podnikatel tak jde i se svojí firmou ke dnu. Jeho situace se kvůli nedostatečným příjmům komplikuje, a čím větší je potřeba peněz a menší ziskovost, tím menší naději do budoucna takové podnikání a podnikatel má. A když peníze nestačí, ale pořád se ještě vyplatí nějakou takovou firmu zachraňovat? Pak se musí peníze sehnat i někde jinde než v této firmě samotné. A sice v nějaké finanční instituci. Tam je totiž peněz vždycky dost.

Dost jich tam bývá. Banky jich mají jistě plné trezory. Ale je tu komplikace, a tou je skutečnost, že banky nepůjčují peníze jenom tak někomu. Půjčují je jenom těm podnikatelům, u kterých je věrohodné, že budou náležitě splácet. A tak se prověřuje bonita každého žadatele v bance velmi přísně. A tím pádem kdekdo neuspěje.

A když to podnikateli nevyjde v bance? Kde ještě by mohl zkusit štěstí? Ano, správně. U nebankovní společnosti a její hypotéky. I kdyby to jinde nevyšlo, je nebankovní hypotéka pro podnikatele stále ještě nadějí. Protože mají-li tito aspoň nějakou nemovitost, která by posloužila jako záruka splácení, mohou takovou hypotéku bez problémů dostat a zachránit s ní své podniky.